Délka života nemusí být jen otázkou předem daného osudu. Věda ukazuje, že ji z velké části ovlivňují také každodenní návyky. Mezi faktory, které mohou zdraví a délku života zbytečně zatěžovat, patří dlouhodobé obavy a hektický život bez dostatečné péče o tělo.
Je v tom smutný paradox: po staletí lidé umírali kvůli nedostatku jídla, odpočinku, léků nebo dostupné zdravotní péče. Dnes častěji škodí choroby spojené s blahobytem, nezdravým životním stylem i stresem z věcí, které dříve tolik netrápily.
Strach je přirozená emoce a může chránit před skutečným nebezpečím. Psycholožka a koučka Jitka Nesnídalová vysvětluje, že potíž nastává, když obavy nemají reálný základ a související situace se odehrávají převážně v mysli. Jako příklad užitečného strachu uvádí setkání s kancem v lese, kdy strach člověka vede k útěku.
Mezi časté obavy patří strach z budoucnosti a nejistoty, ztráty práce či nedostatku peněz. Odborníci také upozorňují, že mladí lidé se více obávají neúspěchu v profesním i osobním životě. Podle Nesnídalové může strach bránit změnám nebo člověka paralyzovat. Za důležité považuje hledání vnitřní harmonie a uvědomění, zda člověk věnuje energii obavám, nebo naději.
Další zátěží je rychlé životní tempo. Dlouhodobé psychické vypětí a hektický režim mohou podporovat další návyky škodlivé pro zdraví. Lékařka Hana Mojžíšová, specialistka na výživu a léčbu obezity, popisuje, že lidé v ordinaci při pracovním přetížení často zanedbávají péči o sebe. Pracují běžně deset, dvanáct, někdy i šestnáct hodin denně, přes den jedí polotovary, fast food a sladkosti, pijí kávu či energetické nápoje a večer se vracejí k práci u počítače. Úlevu někdy hledají v alkoholu.
Nekvalitní strava, nedostatek vitaminů a obezita mohou zdraví dále zatěžovat. Mojžíšová upozorňuje, že alkohol může zpočátku přinést příjemné uvolnění, později však představuje zátěž pro tělo i mozek a spolu s dalšími faktory může zhoršit nastupující nespavost.
Podle výpočtů založených na datech amerických Centers for Disease Control and Prevention zkrátí každá vypitá láhev tvrdého alkoholu život o 6,6 hodiny. Studie Harvardovy univerzity zase spojují chronický nedostatek spánku s vyšším rizikem kardiovaskulárních nemocí, rakoviny, diabetu a obezity. Mojžíšová proto svým přepracovaným klientům vysvětluje, že čím hektičtější je jejich život, tím důslednější by měla být životospráva, aby tělo dostávalo dostatek kvalitní energie.
Není nutné vzdát se práce ani závazků. Důležité je hledat rovnováhu: dobře vyživovat tělo a zmírňovat psychickou zátěž také pohybem.
