Dva vysoce postavení generálové ruské tajné služby FSB přišli o své funkce a skončili ve vazbě. Formálně čelí obvinění z korupce, vydírání a zneužití utajovaných informací. Podle investigativních zjištění však mohl být skutečným důvodem jejich pád střet s mocnými podnikateli napojenými na Alexeje Ďumina, Putinova poradce a někdejšího bodyguarda.
Zatčení generálů této hodnosti jsou mimořádně vzácná. Podle dostupných informací měli krýt velké stavební dodavatele a využívat utajované informace k osobnímu prospěchu. Zdroje obeznámené s případem tvrdí, že korupční obvinění mohlo být záminkou a že skutečným spouštěčem byl jejich zásah proti významné stavební firmě, jejíž zakladatelé jsou blízkými známými Ďumina.
Generál Kumanjajev měl po léta chránit firmu EKS, která získává velké veřejné zakázky ve stavebnictví a instalatérství. Podle zjištění měl bránit její finanční činnost před kontrolami dozorových orgánů a vyvíjet tlak na konkurenty.
Skupina EKS se podle investigativních zjištění dostávala k veřejným zakázkám mimořádně snadno.
V roce 2019 měl Kumanjajev firmu bránit před antimonopolním úřadem, který ji chtěl pokutovat kvůli rozsáhlé kartelové dohodě. EKS si podle vyšetřovatelů ve spolupráci se skupinou Everest a firmou Estherplast navýšila platby od moskevské vodárenské společnosti Mosvodokanal o 10 miliard rublů, tedy zhruba 3,5 miliardy korun. Účetnictví Everestu vedla generálova manželka Oksana Kumanjajevová. Firmu založil muž pocházející ze stejného regionu jako generál, který zároveň působil ve vedení EKS. Vyšetřovatelé tvrdili, že na tajných účtech Everestu ležely miliardy. Firmy nakonec dostaly jen malé pokuty.
EKS začínala opravami kotelen a později se pustila do rozsáhlých instalatérských a stavebních zakázek. Výrazně expandovala po roce 2017, kdy se zaregistrovala v Jaroslavli. V té době se do čela regionu dostal Dmitrij Mironov, bývalý Putinův bodyguard. Poté se na firmu podle investigativních zjištění začaly hrnout státní zakázky.
Mezi její klienty patřily moskevská radnice, federální ministerstva, regionální vlády, Gazprom i pravoslavná církev. V posledních letech firma působila také na anektovaných a válkou poničených územích Ukrajiny, kde se z veřejných peněz obnovuje a staví.
EKS postavila v Tule perinatální centrum za 2,4 miliardy rublů. Staveniště navštívil tehdejší gubernátor Alexej Ďumin, kterého někteří považují za možného Putinova nástupce. Také Ďumin kdysi sloužil jako Putinův bodyguard a s prezidentem se sblížil mimo jiné při společném hraní hokeje. Podobně jako Mironov zastával řadu funkcí: působil ve vedení prezidentské ochranky i jednotek speciálních operací vojenské rozvědky GRU. Podle tehdejších zpráv sehrál významnou roli při anexi Krymu v roce 2014. Později se stal zástupcem velitele pozemních vojsk a následně náměstkem ministra obrany Sergeje Šojgua. V této funkci strávil jen něco přes měsíc, než ho prezident vyslal do Tulské oblasti. Nejprve působil jako úřadující gubernátor, poté vyhrál volby.
Mironov a Ďumin, někdejší Putinovi bodyguardi, se jako gubernátoři zúčastnili petrohradského fóra v roce 2019.
V květnu 2024 povolal Putin Ďumina zpět do Kremlu. Jmenoval ho poradcem pro vojensko-průmyslový komplex a tajemníkem Státní rady; o půl roku později se stal také členem Bezpečnostní rady Ruské federace. Občas se o něm mluví jako o Putinově možném nástupci.
Podnikatel z Jaroslavle, kterému bylo opakovaně zakázáno účastnit se tendrů zahrnujících EKS, popsal firmu jako mimořádně zkušeného hráče na trhu státních zakázek. Podle něj zakladatelé udržovali přátelské vztahy s Mironovem a Ďuminem. Zmínil také jejich možné kontakty na moskevského starostu Sergeje Sobjanina, Putinova dlouholetého kolegu z KGB Nikolaje Patruševa, bývalého ministra obrany Šojgua, petrohradské podnikatele Arkadije a Borise Rotenbergovy i jaroslavskou poslankyni a bývalou kosmonautku Valentinu Těreškovovou. Investigace uváděla také dobré vazby na osoby s vojenskou či zpravodajskou minulostí, mimo jiné na moskevské radnici. Jeden z obchodních zdrojů tvrdil, že Kumanjajev osobně vedl „vysvětlující rozhovory“ s obzvlášť zarputilými konkurenty.
Vlivné kontakty měly podnikatelům sloužit i jinak. Podle záběrů odvysílaných státní televizí jezdili po přeplněné Moskvě ve voze ministerstva pro mimořádné události s modrým majákem, místo aby využili vlastní limuzínu nebo taxi.
V roce 2020 se investigativní reportér zajímal o zakázky, které EKS získala od kanceláře moskevského primátora. Jejich hodnota se měla blížit miliardě dolarů, přibližně 20 miliardám korun. Reportér odjel do Jaroslavle, aniž věděl, že firmu řídí generál Kumanjajev. Podle investigativních zjištění nechal generál jeho telefon odposlouchávat a novinářův e-mail tehdy čelil phishingovým útokům.
Kumanjajev se však nakonec mohl dostat do potíží právě kvůli zneužívání své funkce. Na jaře byl povýšen a v dubnu převelen z Jaroslavle do centrály FSB na Lubjance, do oddělení Služby ekonomické bezpečnosti. V čele jaroslavského oddělení ho vystřídal jeho blízký přítel Maxim Děnisov, kterého Kumanjajev představil spolupracovníkům. O tři měsíce později byl Děnisov z funkce odvolán a na moskevském nádraží ho podle popisu událostí čekali agenti FSB s pouty. Poté zatkli i Kumanjajeva a umístili ho do cely.
Okolnosti případu vyvolaly několik teorií. Kumanjajev byl ještě nedávno chválen za boj proti korupci, nyní provládní blogeři hovořili o vážném zásahu proti systémové korupci. Další výklad počítá se soupeřením mocenských skupin uvnitř vedení FSB. Podle jiné verze případ souvisí s manažerem skupiny EKS, který měl posílat dary Nadaci Alexeje Navalného proti korupci. FSB mu při výslechu údajně hrozila vězením a podnikatel pak začal vypovídat o komplicích v korupčních schématech, včetně Kumanjajeva.
Za nejpřesvědčivější označují investigativci jiné vysvětlení: manažeři EKS údajně usoudili, že po Kumanjajevově odchodu do Moskvy se obejdou bez jeho nástupce Děnisova, a přestali mu platit. Kumanjajev jim měl začít hrozit vážnými následky. Podnikatelé však podle této verze našli zastání u Ďumina, který měl větší vliv. Investigativci tvrdí, že právě jeho podpora mohla vést k zatčení Kumanjajeva i Děnisova. Trestní řízení se podle nich týká také dalších úředníků z několika regionů a podnikatelů zapojených do kartelových dohod.