Rusko by v příštích měsících mohlo v Česku nebo jiné demokratické zemi podniknout závažnější a riskantnější operace. Ve Sněmovně to na konferenci o bezpečnostních hrozbách řekl ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka. Jako příklady uvedl sabotážní útoky na objekty pomáhající Ukrajině, útok dronem či raketou na sklad zbraní určených pro Ukrajinu nebo omezenou vojenskou akci proti některému členskému státu NATO.
Koudelka zopakoval, že Rusko je pro Českou republiku největší zahraniční bezpečnostní hrozbou a ještě dlouho jí bude. „Ta hrozba není aktuální teď, ale v následujících měsících, třeba po vyhlášení nějaké formy mobilizace ji nelze vyloučit,“ prohlásil. Zároveň zdůraznil, že není třeba podléhat hysterii. „Jsme dostatečně silní, abychom všem těmto hrozbám dokázali úspěšně a efektivně čelit. Ale musíme být na ně připraveni,“ dodal. S přítomnými vrcholnými představiteli policie se shodl, že Česko patří k nejbezpečnějším zemím světa.
Šéf BIS upozornil také na ruské dezinformační snahy. Rusko podle něj nedokáže západní demokratické země porazit vojensky ani ekonomicky, a proto se je snaží rozdělit. „Je nutné zúžit operační prostor ruské dezinformační mašinérie,“ uvedl. Za důležitou obranu označil budování silné společnosti.
Ruskou hrozbu podle Koudelky nelze zpochybňovat ani zlehčovat její přítomnost u hranic jednotlivých států. Upozornil, že Rusko dříve tvrdilo, že ruskojazyčné obyvatelstvo na Ukrajině je utlačováno, a podobná tvrzení nyní podle něj používá vůči Pobaltí. Česko a další demokratické státy by měly Rusku jasně sdělit, že vědí, co plánuje, a nevěří mu.
Ruský prezident Vladimir Putin v září prohlásil, že se Rusko nepřipravuje na střet s Evropou. Zároveň tvrdil, že pobaltské republiky porušují práva ruskojazyčných obyvatel, na což Moskva podle něj odpovídá humanitárními prostředky. Řada západních představitelů poté varovala před možností, že Rusko v odvetě za evropskou pomoc Ukrajině zaútočí na některý evropský stát. Ukrajina čelí ruské invazi od února 2022.