Studené ruce a nohy mohou být běžnou reakcí na chlad, ale pokud přetrvávají i v teple, zhoršují se nebo se přidají další potíže, stojí za to věnovat jim pozornost. Praktický lékař Jan Doleček vysvětluje, kdy může jít o neškodnou vlastnost organismu a kdy je vhodná konzultace s lékařem.
Když je člověku zima, cévy v kůži a končetinách se stáhnou. Tělo tak omezuje ztráty tepla a přednostně udržuje teplotu důležitých orgánů, například srdce a mozku. Občasné studené ruce proto samy o sobě nemusí znamenat nemoc.
„Chladné končetiny automaticky neznamenají, že má člověk nemocné srdce nebo závažné cévní onemocnění. U mnoha lidí jde o zcela neškodnou reakci cév na chlad,“ popisuje praktický lékař Jan Doleček, okresní předseda Sdružení praktických lékařů za Chrudim.
Roli může hrát také životní styl a tělesná konstituce. „Častěji například vídáme studené ruce a nohy u velmi štíhlých žen, kdy to obvykle neznačí nic špatného. Naopak méně časté jsou studené končetiny u mužů, kdy se vždy vyplatí zpozornět.“
Větší pozornost si zaslouží končetiny, které jsou nezvykle chladné téměř stále, a to i v teplém prostředí. Důvodem k vyšetření je také nově vzniklý problém nebo postupné zhoršování. „Ve chvíli, kdy má člověk abnormálně chladné končetiny prakticky neustále, a to i v teplém prostředí. Anebo když se tyto potíže objeví nově, případně se postupně zhoršují. Pak už byste neměli automaticky předpokládat, že jde jen o individuální vlastnost,“ uvádí Jan Doleček.
„U některých lidí jde o samostatný, relativně neškodný problém, jindy může souviset s autoimunitním onemocněním nebo jiným zdravotním stavem,“ vysvětluje lékař. Důležité je všímat si, zda se nepřidávají další příznaky. Výrazné zblednutí či zmodrání prstů, bolest, brnění, necitlivost nebo špatně se hojící rány mohou upozorňovat na potíže s cévami či nervy nebo na jiný závažnější stav. V takovém případě je vhodné obrátit se na praktického lékaře.
Lékařskou konzultaci je vhodné zvážit také tehdy, když se ke studeným rukám a nohám přidá výrazná únava, bledost, dušnost při námaze, bušení srdce, nevysvětlitelná změna hmotnosti nebo závratě.
Náhle výrazně vychladlá, bledá či zmodralá končetina, silná bolest nebo náhlá necitlivost či slabost mohou znamenat akutní poruchu prokrvení. V takové situaci je důvodem k okamžitému vyhledání zdravotnické pomoci.
Při vyšetření lékaři zvažují například onemocnění tepen, cukrovku, neuropatii, autoimunitní onemocnění nebo vliv dlouhodobě užívaných léků. Pokud chlad postihuje hlavně prsty na rukou a nohou, může jít také o Raynaudův fenomén. „Při něm se drobné cévy v reakci na chlad nebo stres výrazně stáhnou. Prsty mohou zbělat, následně zmodrat a při opětovném prokrvení zčervenat. Někdy tento stav provází bolest, brnění nebo necitlivost,“ upozorňuje praktický lékař Jan Doleček.
Častý pocit chladu v celém těle může souviset se sníženou funkcí štítné žlázy nebo s chudokrevností. Oba problémy lze většinou odhalit rozborem krve.
Praktický lékař může podle příznaků zkontrolovat krevní tlak, prokrvení a pulzace na končetinách a doporučit krevní testy, například krevní obraz, zásoby železa nebo hodnoty funkce štítné žlázy. U rizikových pacientů lze změřit také index kotníkových tlaků, který pomáhá s diagnózou ischemické choroby dolních končetin.
Poruchy štítné žlázy trápí hlavně ženy a nevyhýbají se ani mladším lidem.