Donald Trump zvažuje nasazení nejsilnější nejaderné bomby v americkém arzenálu proti Íránu. Zbraň přezdívaná „matka všech bomb“ váží přibližně 9,8 tuny a její výbuch může zpustošit oblast o rozloze devíti městských bloků. Podle několika představitelů obeznámených s vojenskými plány připravuje americká armáda scénáře jejího možného použití proti íránským jaderným zařízením a energetické infrastruktuře. Odborníci však pochybují, že by bomba dokázala zničit hluboko ukryté cíle.
Nasazení MOAB, tedy bomby GBU-43/B Massive Ordnance Air Blast, by znamenalo výraznou eskalaci války s Íránem, která trvá déle než půl roku. Pentagon podle dostupných informací zvažuje útoky na íránskou energetickou infrastrukturu i jaderná zařízení. Mezi možnými cíli je také komplex Pickaxe Mountain, kde podle amerických a izraelských představitelů Teherán ukrývá součásti svého jaderného programu.
Trump čelí rostoucímu tlaku na ukončení konfliktu. Jeho poradci hledají způsob, jak válku zastavit a zároveň umožnit Bílému domu prezentovat výsledek jako vítězství. Jednou ze zvažovaných možností je rozsáhlé bombardování íránských cílů, po němž by následovalo stažení amerických jednotek.
Prezident veřejně slíbil, že před listopadovými volbami do Kongresu nové útoky nepodnikne. Někteří jeho poradci však podle informací od lidí obeznámených s plány pochybují, zda tento slib dodrží.
Vojenská síla bomby nemusí stačit na podzemní bunkry. MOAB je určena především k devastaci rozsáhlých oblastí na povrchu, nikoli k pronikání silnými vrstvami hornin. Výbuch by tak mohl způsobit obrovské škody, zatímco hluboko ukrytá zařízení by zůstala neporušená. Použití zbraně poblíž obydlených oblastí by navíc vyvolalo vážné obavy z civilních obětí.
Bomba byla vyvinuta v roce 2003 a poprvé bojově nasazena v dubnu 2017. Trump tehdy během svého prvního prezidentského období schválil její použití proti pozicím Islámského státu v Afghánistánu. Při explozi zahynulo 36 bojovníků této organizace a byly zničeny také tři podzemní tunely a zásoby zbraní. Američtí a afghánští představitelé tehdy uvedli, že útok nezpůsobil žádné civilní oběti.
Podle lidí obeznámených s vojenskými plány by bomba mohla i tentokrát sloužit především jako psychologická zbraň, která má zastrašit íránské vedení. Zda by její nasazení skutečně přimělo Teherán k ústupkům, zůstává nejisté.
Bílý dům možné nasazení nepotvrdil. Jeho představitel uvedl, že administrativa nekomentuje citlivé vojenské plány, které mohou, ale nemusí existovat. Zdůraznil však, že Trump ponechává všechny možnosti otevřené, aby zabránil Íránu získat jadernou zbraň.
Také Pentagon odmítl komentovat konkrétní operace. Uvedl, že americká armáda připravuje širokou škálu vojenských scénářů. Samotná existence plánů proto neznamená, že Trump útok skutečně nařídí.